Život je těžký?!

Mám někdy pocit, že je život těžký. Občas se probudím a cítím, že něco není v pořádku. Káva chutná jako teplá voda se stopou zoufalství. Vlasy si dělají, co chtějí. Ponožky se rozhodnou, že už netvoří pár. A to je teprve pondělí ráno. Ano, přesně tak to někdy vypadá.

Život mě rád překvapuje. Někdy do mě jen lehce šťouchne. Jindy mě posadí na kolena metaforickým parním válcem. Ležím tam, přemýšlím a říkám si, jestli je to konec světa, nebo jen běžné úterý. A víš co? Je to v pořádku. Protože dno má jeden dar. Nabízí totiž skvělý výhled nahoru.

 

Nejsem na klíček

Nemusím vstát okamžitě. Nemusím být pružina, která se odrazí hned. Klidně si na dně chvíli sedím. Udělám si malý mentální piknik. Rozhlédnu se. Podívám se na to, co mě tam dostalo. A často zjistím, že se tomu dokážu i zasmát. Protože když se dokážu zasmát i v těžké chvíli, vyhrála jsem polovinu bitvy.

Pak přijde ten tichý moment. Nebývá to fanfára. Nebývá to velké osvícení. Většinou jen slyším malý hlas v sobě, který zašeptá: „Tak dost.“ Zvednu se. Možná pomalu. Možná nejistě. Ale zvednu se. A právě to je klíč. Nezáleží na tom, jak elegantní ten návrat je. Důležité je, že se zvednu vůbec.

A pak pokračuji. Nemusím hned vítězit. Nemusím závodit s jachtami nebo skákat piruety na vlnách. Stačí jen plout dál. Někdy je to jen o tom „držet hlavu nad vodou“. A někdy to opravdu vypadá jako boj o přežití. Ale to stačí. Každý malý pohyb mě posouvá dopředu.

 

Život je těžký… ale pluju dál!

Život je těžký. Často mě postaví proti kaktusu, zatímco držím nafukovací balónek. Tyto chvíle mě ale tvarují. Dělají mě silnější. A když se ohlédnu, vidím, že právě nejtěžší pády byly nejlepšími učiteli. Podle výzkumů například Americké psychologické asociace může právě zvládání těžkých situací výrazně posílit naši odolnost a schopnost růstu. Ostatně můžete si přečíst tento skvělý článek: https://www.apa.org/topics/resilience

Až přijde další den, kdy bude káva mizerná, vlasy vzpurné a ponožky zkrátka pryč, vzpomenu si na tohle. Dno není konec. Je to startovní čára pro další vzestup. Vstanu. Setřu prach. Narovnám ramena. A pluju dál. A pokud najdu i tu druhou ponožku, beru to jako malý bonus.